Neumím najít sebe sama!

 

Neumím najít sebe sama!

Všude to čtu ,,jak, najít sebe sama,, každý má ten svůj originální nápad nebo metodu. Taky mně to zajímá, tak čtu a dívám se. Je toho všude strašně moc, spoustu informací, a já vlastně pořád nevím, co si mám vybrat, co je pro mě to správné?

Byla jsem na tom stejně, jak teď vy. Takže to nevzdávám a pokračuji v hledání sebe sama, dál. Znova čtu další z mnoha rad, že nikde hledat nemusím, mám to všechno v sobě a na každou otázku znám i odpověď.

Ano, ale já si tu otázku ani pořádně neumím položit natož, abych slyšela odpověď.

Stále mně to láká, takže to nevzdávám, protože chci taky najít sebe sama, některým se už to povedlo a to je pro mě hnací motor, takže pokračuji dál.

Jako první na mé cestě mi byl před pár lety doporučen film ,,Tajemství,, už ten název pro mě zněl tajemně a lákavě.

Podívala jsem se na něj a byla jsem z něj nadšená, jak je super mít pozitivní myšlení! Nad splněním si přání, jsem ani nepřemýšlela, to už bylo na mě moc. Nejvíc mně zaujalo to pozitivní myšlení, to bylo prostě super. Skvělé, moje nadšení z tohoto filmu mně drželo asi dva dny a potom…..potom jsem měla v hlavě zpátky ty svoje myšlenky, které se mi neustále honily hlavou a pozitivní rozhodně nebyly.

Přece to nevzdám, říkám si, tak pokračuji dál. Jako další mi byla doporučena kniha ,,Mnich, který prodal své Ferrari,, super skvělé, pár dní jsem měla velmi optimistickou a veselou náladu. A pak, zase se vše vrátilo zpátky, zase mám v hlavě ty svoje divné myšlenky, nic pozitivního. Přece to nějak musí jít, abych mohla najít sebe sama. Nevzdávám to a hledám dál.

Čtu další knihy, dívám se na různé filmy, kupuji různá motivační CD, chodím na terapie, jezdím na kurzy a učím se meditovat a světe div se je mi mnohem líp, nějak se mi ulevilo, jsem veselejší, klidnější, víc v pohodě, ale ještě stále to není ono, sama sebe jsem stále nenašla. Ale vím, že jsem na dobré cestě, takže pokračuji dál a začíná mně to i bavit, a přeci to nevzdám, když už mám nějaký výsledek, takže pokračuji dál.

Musím říct, že ta cesta je skvělá, hodně se mi ulevilo, ten pomyslný balvan najedou spad, je mi krásně, ale jdu dál, mám jasný cíl. Opět čtu, čtu stovky článků a desítky knih, které mi přišly do cesty v tu pravou chvíli a zase mně o kousek posunuly, blíž ke mně.

Jezdím na kurzy, které mi pomáhají vyřešit si svoje bloky, které v sobě mám, nasbírala jsem si je na svoji cestě a dokonce jsem některé dostala i darem i když jsem o ně vlastně vůbec nestála. Měla jsem je a neměla jsem jich málo. Čím víc jsem řešila sebe sama, tím víc se mi otvírala cesta. Aniž bych si to pořádně uvědomovala, začala jsem si sama pomalu a jistě tvořit svůj krásný život.

Přestala jsem řešit, jestli byl na mně někdy někdo zlý nebo jestli mám to, co mají druzí nebo že mi někdo něco špatného udělal. Najedou jsem neměla potřebu. Přestala jsem se stýkat s lidmi, co jen kritizovali druhé a sami na sebe se ani nepodívali, protože si o sobě mysleli, že jsou nejlepší a nejchytřejší a mají vždycky pravdu.

Čím víc jsem na sobě pracovala, tím míň jsem takové lidi potkávala, až se z mého života vytratili úplně. Šlo to samo ani jsem pro to nic nemusela udělat.

Začala jsem kolem sebe vídat a potkávám víc usměvavých lidí. Přišli mi do cesty noví lidé, kteří mi v mnoha věcech pomohli, a já jim to s radostí vracela stejně.

Je mi krásně. Do mého slovníku vstupují tři krásná slova POKORA, VDĚČNOST a VÍM, nikdy dřív v mém slovníku nebyla, ani jsem ta slova dřív nechápala.

Ještě stále jsem se nenašla, ale věděla jsem, že jsem na dobré cestě. Začala jsem se vnímat, začala jsem vnímat věci kolem sebe. Krása, čtyřicet let spánku a pak se najednou probudíte s čistou hlavou a dobrou náladou.

Pokračuji dál, někde čtu kritiku, ,,proč hledáte venku, když to máte v sobě,,?! Hm, ano, má pravdu, ale……

Já bych se přihlásila a odpověděla, protože ještě stále potřebuji podněty, které mně ke mně dovedou, ještě tam nejsem, ale chci tam!

Někdo tam už třeba je a třeba mu to trvalo jen chvílí, toto je moje cesta a můj čas, který k tomu potřebuji.

Moje cesta jo o práci na sobě ne o tom, že dojdu k prvnímu cíli a končím. Mám velké cíle, ale i malé, a když k nim dojdu, mám radost, že můžu jít ještě mnohem dál. Baví mně to a naplňuje. Jsem díky své cestě k sobě šťastnější, klidnější, spokojenější a mám hlavu plnou krásných myšlenek.

Tím nechci říct, že nikdy nemám splín nebo horší náladu. Mám ji, ale už jen velmi zřídka a hlavně nestresuju. Když přijde, nějaká špatná situace zůstávám klidná a rozvážná, už se z toho nehroutím jako kdysi, pokud to nejde vyřešit hned, počkám chvíli a pak mně řešení napadne samo. Zacházím se sebou hezky a v klidu.

Knihy čtu dál a k některým se velmi ráda vracím a díky tomu nacházím úplně nové informace, které jsem předtím neviděla.

Možná díky knihám a možná díky sobě jsem se NAŠLA.

Dneska už vím, že si všechno vytváříme tím, jací jsme mi sami. Nikdo z venku nám to nedá a nevytvoří to, co chceme, když to sami v sobě nemáme.

A ano je pravda i to, že pokud nemáme rádi sami sebe, nikdo z venku nám to dát nemůže. Je to drsné, ale pravdivé.

Vím to z vlastní zkušenosti, sama jsem si tím prošla. Přečtěte si můj příběh, který je napsán podle skutečnosti. Nic jsem neupravila a je napsán, tak, jak se opravdu stal.

Svými myšlenkami si vytváříme svoji realitu, když jsou špatné, pak se nám nedaří, když jsou dobré a líbí se nám, dělají nás šťastnými, pak i náš život je krásný a šťastný.

Nikdo nemůže za to, že se nám nedaří nebo je na nás někdo zlý, za to si můžeme sami, oni nám přišli jen ukázat, co si máme v sobě sami vyřešit.

Co sami v sobě nemáme, nemůžeme dostat. I když to tolikrát na začátku vypadá, že už se nám to nestane, bohužel nebo možná bohudík stane a máme opět možnost si to sami vyřešit a taky nevyřešit. Je to na každém z nás, co s tím udělá.

Hledejte se, a až se najdete, budete vědět, o čem píšu.

Hledejte se a najděte se.

Cesta je tak dlouhá, jak dlouhou ji sami chcete mít, ale je kouzelná, tolik krásných věcí vás potká, které si teď ani nedokážete představit.

STOJÍ TO ZA TO!

Adriana Gúber

Jsem autorka knihy VÍŠ, KDO JSEM?
Věnuji se osobnímu rozvoji a psaní. Naučila jsem se vnímat a poslouchat své pocity a intuici. Našla svůj vnitřní klid a svoji cestu.Splnila jsem si svůj velký sen a napsala knihu. Můj příběh si přečtěte zde>>

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • VÍŠ KDO JSEM?

    Ukázka z knihy zdarma

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • <iframe src=“https://www.facebook.com/plugins/page.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fviskdojsemadrianaguber%2F&tabs=timeline&width=340&height=500&small_header=false&adapt_container_width=true&hide_cover=false&show_facepile=true&appId“ width=“340″ height=“500″ style=“border:none;overflow:hidden“ scrolling=“no“ frameborder=“0″ allowTransparency=“true“></iframe>